Karabáček: Zelenina, která vás dostane!

Co je karabáček?

Karabáček, taky známej jako „dýně špagetová", je fakt zajímavá zelenina z rodiny tykvovitých - jako třeba okurky nebo melouny. Když ho uvaříte, jeho dužina se rozpadne na takový dlouhý vlákna, co vypadaj úplně jako zapečené špagety. Díky týhle vlastnosti je karabáček v kuchyni docela všestrannej parťák. Můžete ho připravit na spoustu způsobů - upéct, uvařit nebo třeba udusit. Lidi ho maj rádi plněnej masem a zeleninou, ale super je taky jako zdravější verze zapečených špaget s různejma omáčkama. A když už jsme u těch zapečených špaget - karabáček má takovou jemnou, lehce sladkou chuť, takže se dobře spojí s jakýmkoliv kořením nebo omáčkou, co k němu přidáte.

Původ a historie

Karabáč, známý také jako „bičák“, má své kořeny hluboko v historii. Jeho původ sahá až do starověkého Egypta, kde se používal jako nástroj k trestání a udržování disciplíny. Z Egypta se karabáč rozšířil do Řecka a Říma, kde se stal symbolem moci a autority. Ve středověku se karabáč používal k trestání zločinců a heretiků.

Vlastnost	Karabáček	Cuketa
Tvar	Kulatý až mírně protáhlý	Válcovitý, protáhlý
Barva slupky	Světle až tmavě zelená, žlutá	Tmavě zelená, světle zelená, žlutá

Zelenina z čeledi tykvovitých, kam patří například dýně, cuketa nebo okurka, má svůj původ v Americe. Tyto plodiny pěstovali již staří Aztékové a Mayové před více než 7000 lety. Do Evropy se dostaly až s Kryštofem Kolumbem v 15. století. Zelenina z čeledi tykvovitých se stala oblíbenou součástí jídelníčku pro svou chuť, všestrannost a nutriční hodnotu.

Nutriční hodnota

Karabáček, stejně jako ostatní zelenina z čeledi tykvovitých, je skvělým zdrojem vitamínů a minerálů, a to vše při velmi nízkém obsahu kalorií. Je bohatý na vitamín C, který posiluje imunitní systém a chrání buňky před oxidativním stresem. Obsahuje také vitamín A, důležitý pro zdravý zrak a pokožku, a vitamíny skupiny B, které hrají klíčovou roli v energetickém metabolismu.

Kromě vitamínů je karabáček cenným zdrojem minerálů, jako je draslík, hořčík a mangan. Draslík je nezbytný pro správnou funkci srdce a svalů, hořčík přispívá k udržení zdravých kostí a zubů a mangan hraje důležitou roli v metabolismu sacharidů.

Ačkoliv je karabáček složen z více než 90 % z vody, obsahuje také vlákninu, která podporuje trávení a pomáhá regulovat hladinu cukru v krvi. Díky svému nutričnímu profilu je karabáček vhodnou potravinou pro všechny věkové kategorie, a to včetně malých dětí, těhotných a kojících žen.

Druhy a odrůdy

Karabáček, známý také jako cuketa, patří do bohaté čeledi tykvovitých, kam se řadí i dýně, okurky či melouny. Tato čeleď se pyšní nespočtem druhů a odrůd, lišících se tvarem, barvou, chutí i využitím v kuchyni. Karabáčky se obvykle dělí na keříčkové, vhodné pro pěstování v nádobách, a tyčkové, které vyžadují oporu. Co se týče odrůd, oblíbené jsou například 'Zelený' s tmavě zelenou slupkou a lahodnou dužinou, 'Žlutý' s máslově žlutou slupkou a jemnou chutí, nebo 'Striato d'Italia' s atraktivní světle zelenou slupkou s tmavými pruhy. Kromě klasických zelených karabáčků existují i cuketové dýně, které se sklízejí v době, kdy je jejich slupka ještě měkká a jedlá. Oblíbená je například odrůda 'Yellow Crookneck' s banánovitým tvarem a sladkou chutí. Při výběru karabáčků a zeleniny z čeledi tykvovitých se řiďte svými chuťovými preferencemi a možnostmi pěstování.

Pěstování karabáčku

Karabáček, známý také jako cuketa, patří stejně jako dýně, okurky či melouny do čeledi tykvovitých. Tato zelenina, původem ze Střední Ameriky, si získala oblibu po celém světě pro svou nenáročnost na pěstování a všestranné využití v kuchyni. Semena karabáčku se vysévají přímo na venkovní záhon od května do června, kdy už nehrozí ranní mrazíky. Pro dobrý růst potřebuje karabáček slunné stanoviště chráněné před větrem a humózní, dobře propustnou půdu. Během vegetace je vhodné rostliny pravidelně zalévat, zejména v období sucha, a přihnojovat hnojivem s vyšším obsahem draslíku. Sklizeň plodů probíhá postupně od července až do října, v závislosti na odrůdě. Karabáčky sbíráme mladé, s lesklou slupkou a pevnými plody. Pravidelným sběrem podpoříme rostlinu k tvorbě dalších plodů a prodloužíme si tak sklizeň až do podzimu.

Sklizeň a skladování

Karabáček, stejně jako ostatní zelenina z čeledi tykvovitých, vyžaduje pro sklizeň suché a slunečné počasí. Ideální doba pro sběr karabáčků je od konce léta do začátku podzimu, kdy plody dosáhnou zralosti, ale ještě před příchodem prvních mrazíků. Zralý karabáček poznáme podle tvrdé slupky, která se pod tlakem prstu neprohýbá, a také podle zaschlé stopky. Při sklizni je důležité dbát na opatrnost a nepoškodit slupku plodů, aby se prodloužila jejich trvanlivost. Karabáčky sklízíme i se stopkou, která brání pronikání chorob a plísní. Pro skladování vybíráme pouze zdravé a nepoškozené plody. Skladujeme je na suchém, chladném a dobře větraném místě, ideálně při teplotě okolo 10 °C. Za těchto podmínek vydrží karabáček čerstvý i několik měsíců.

Když sleduju počasí Pec pod Sněžkou, připomíná mi to náš karabáček - taky je tak nevyzpytatelný. Stejně jako počasí Pec pod Sněžkou v létě, i tenhle kulatej rošťák si dělá, co chce. No a když je počasí Pec pod Sněžkou příznivý, karabáček dozraje do zlatova a chutná jak pohlazení babího léta, prostě nádhera.

Božena Němcová

Využití v kuchyni

Karabáček, odrůda dýně muškátové, se pyšní jemnou, nasládlou chutí, která se skvěle hodí do sladkých i slaných pokrmů. Jeho dužina je po tepelné úpravě sametově hebká a dá se snadno rozmixovat do polévek, omáček nebo pyré. Skvěle se kombinuje s kořením jako je muškátový oříšek, skořice, zázvor nebo kari. Zelenina z čeledi tykvovitých, kam patří i karabáček, dýně, cuketa nebo patizon, je všestranně využitelná. Můžete ji dusit, péct, smažit, grilovat nebo zapékat. Hodí se do slaných koláčů, zeleninových směsí, rizota nebo karbanátků. Pro lehčí variantu zkuste karabáček nebo cuketu nakrájet na tenké plátky, zlehka ogrilovat a podávat s dipem z bílého jogurtu a bylinek.

Zajímavosti o karabáčku

Karabáček, známý také jako cuketa, patří do čeledi tykvovitých, kam spadá i dýně, okurka nebo meloun. Ačkoliv ho často řadíme mezi zeleninu, z botanického hlediska se jedná o plod. Jeho domovinou je Střední Amerika, kde byl pěstován již před 8000 lety. Do Evropy se dostal až s Kryštofem Kolumbem v 16. století. Karabáček je bohatý na vitamíny a minerály, zejména vitamín C, draslík a kyselinu listovou. Díky nízkému obsahu kalorií a tuku je ideální součástí zdravého jídelníčku. V kuchyni je všestranně využitelný - můžeme ho konzumovat syrový, vařený, dušený, grilovaný i smažený. Z karabáčku se připravují polévky, saláty, hlavní jídla i dezerty.